|
KONVENČNÍ
ZEMĚDĚLSTVÍ
Pěstování plodin v konvenčním zemědělství
Konvenční zemědělské podniky pěstují plodiny na obrovských
monokulturních polích. Tyto plochy bez remízků vedou k erozi
půdy a vysychání, takže pole musejí být často uměle zavlažována
a chemicky ošetřována proti plísním, vznikajícím ze zavlažování.
Rostliny jsou geneticky modifikované, což je diskutabilní samo o
sobě. Pole jsou tak velká, že se jim vyhýbají přirození
predátoři jako lišky či poštolky a káňata, a tak je nezbytné
bojovat proti myším, hrabošům a jiným škůdcům opět chemickou
cestou. Neustálé zatížení půdy jednou skupinou plodin, které se
vysazují každý rok na stejném poli, vyžaduje dodávání živin
umělou, chemickou cestou. Postřiky ničí životní prostředí a
zanechávají nebezpečnou chemickou stopu v potravinách, které
jíme.
Jak poznáme plodinu konvenčního zemědělství v chuti?
Plodina, která je geneticky modifikována k rychlému růstu a jež
byla uměle zavlažována a chemicky ošetřována, nemusela vytvořit
hluboké kořeny pro čerpání vody a živin, a tudíž do sebe
nenatáhla chuť půdy. Také vyrostla příliš rychle, takže má
nízkou tzv. fyziologickou zralost a její chuť je jakoby
nevýrazná, plytká. Dobrým příkladem je chardonnay z velkých
vinařských závodů v Austrálii, Jižní Americe či Africe.
Geneticky modifikovaná vinná réva s obrovským výnosem na keř,
která je uměle zavlažovaná a vystavená extrémnímu slunci, je
připravena během jen několika málo měsíců ke sklizni a pokud by
se z jejích hroznů vinifikovalo víno šetrným evropským způsobem,
byla by výsledná chuť vína stejně plytká. Výrazná technologická
úprava proto musí fyziologickou nezralost hroznů zakrýt např.
namočením dřevěných pilin do moštu, takže výsledné víno chutná
prý jako barrique.
Zpracování plodin potravinářským průmyslem
Suroviny z konvenčního zemědělství se zpracovávají průmyslově,
opět za pomoci chemie, tzv. éček či ještě hůře hormonů. Tím se
stanou ještě více zdraví škodlivými.
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Pěstování plodin ekologickým způsobem
Pěstování plodin ekologickém způsobem je založeno na šetrném
zasazení plodin do krajiny: vinohrady s vinnou révou střídají
olivovníkové háje, pšeničná pole, háje mandlovníků či ovocných
sadů, lesní porosty, na malých loukách se pase dobytek
a stojí zde včelí úly. Každý tento malý biotop je oddělen
remízkem, jenž v krajině přirozeně zabraňuje větrné i vodní
erozi půdy. Hluboké kořeny stromů v remízku vytvářejí bariéru
pro odtok spodních vod, a tak si jednotlivá políčka udržují
zdravou zásobu vody a nemusejí být ani uměle zavlažována, ani
chemicky stříkána proti vodním plísním. Na stromech v remízcích
sedí divocí ptáci, dole se skrývají lišky a kuny, jež udržují
populace živočišných škůdců na přirozené úrovni. Celá krajina je
v klidné rovnováze, sama si přirozeně obnovuje živiny a vodní
zásoby. Pěstují se pouze původní evropské plodiny, jež nejsou
geneticky modifikované.
Jak poznáme bio plodinu v chuti?
Plodina, která roste pomalu, bez pomoci umělého zavlažování a
chemie, má hluboké kořeny, dobře se sžije se svým okolím a v
době sklizně má vysokou fyziologickou zralost, tj. správný poměr
bílkovin, škrobu a rostlinných tuků, na které se během pomalého
růstu navázaly minerály z půdy v době, kdy rostlina čerpala z
podzemních zásob vody. Výsledná chuť potraviny je velmi
intenzivní. Podívejme se znovu na odrůdu chardonnay, tentokrát z
francouzské oblasti Chablis. Fyziologicky zralé hrozny po šetrné
vinifikaci dávají krásné víno s perfektní vyvážeností chuti
terroiru původního mořského dna a osvěžující kyselinkou.
Zpracování plodin tradičním způsobem
Zpracování musí být co nejrychlejší, aby se v plodině nemnožily
plísně, takže se po sklizni musí zpracovat během několika málo
hodin. Druhým důležitým faktorem je velmi šetrné tepelné
ošetření. Plodiny jako ovoce nesmějí být vystaveny přímému
vaření při 100°, jinak by ztratily na chuti. Vinné hrozny se
nesmějí lisovat násilně pod tlakem, ale jen jemným odtokem vinné
šťávy. Olivové i jiné oleje se lisují pouze panenským lisováním
za studena. Tradiční způsob zpracování však nezahrnuje pouze
konzervaci plodiny, ale i její sklizeň. Názorným příkladem může
být jahodová marmeláda. V konvenčním zemědělství je zapotřebí
100 kg jahod, které se sklidí jednorázově, zralé i nezralé,
pektin a cukr na doslazení a získáme 160 kg marmelády. Naproti
tomu kvalitní marmeláda vzniká následovně: sklizeň je ruční,
každý den se sbírají jen zralé, červené jahody. Ty se po malých
dávkách postupně zpracovávají jen s minimálním použitím pektinu
a absolutně bez cukru. Takže ze 100 kg ovoce získáme jen 60 kg
marmelády, kterou je nutné vyrábět celé léto postupně podle
toho, jak jahody dozrávají.
O KVALITĚ
Pojďme společně zauvažovat o vztahu kvality a chápání toho, co
je bio. Představme si např. olivový olej. Vysoce kvalitní olej
se získá velmi šetrným ručním lisováním za studena, takže z
jednoho olivovníku získáme např. jen 5 l vysoce kvalitního
oleje. Kdybychom olivy lisovali za pomocí tepelného lisování,
nezískali bychom tak kvalitní olej, ale měli bychom dvojnásobné
množství. Je nutné se na tomto místě zamyslet, kde je hranice
mezi bio přístupem a nekompromisní kvalitou. Buď budeme jíst
nekvalitní olivový olej a bude nás hřát vědomí, že jsme
zpracovali vše, co nám příroda dala, nebo se budeme kochat
perfektním olejem, ale bude nám líto, že jsme zpracovali jen
nepatrnou část suroviny. Co s tím?
Naší společnosti se naštěstí podařilo skloubit obojí:
spolupracujeme např. s rodinnou bio farmou v Toskánsku, kde se
pěstují olivy a chovají ovce. Vyrábějí excelentní olivový olej z
prvního panenského lisování za studena a fantastické ovčí sýry.
Rozšířili jsme spolupráci a dohodli jsme se, že pro naše účely
již použité olivy vylisují ještě jednou za použití tepla,
nekvalitní mléko z laktačních měsíců převaří a vše zpracují do
bio kosmetiky z olivového oleje a ovčího mléka, kterou jsme
nazvali Pecora nera.
Zde v České republice postupujeme obdobně a vykupujeme např.
bylinky z úhorů našich bio farem a šijeme z nich vonné polštáře
či je mícháme do kosmetiky. Šišky z lesních remízků či
odstřižené vinné větve během letního zeleného zástřihu používáme
na výrobu adventních věnců. Bio farmám tak de facto platíme za
jejich vedlejší, odpadový produkt a jsme na to moc hrdí!
|